Rekuperační jednotka
Základním přístrojem pro rekuperaci tepla jsou rekuperační jednotky.
Obvykle se dělí na:
- decentrální (lokální),
- centrální (a ty dále na jednotky s tepelným čerpadlem nebo bez něj).
Decentrální jednotky jsou instalovány v obvodových zdech domu a odsávají nebo přivádějí vzduch do jedné místnosti. Pokročilé systémy pracují v tandemu a jsou vybaveny akumulátorem tepla.Jednotka, která odsává, žene vzduch přes tento akumulátor a ohřívá ho odpadním vzduchem. Její „sestra“ v tu dobu do stejné místnosti venkovní vzduch přes svůj předtím nahřátý akumulátor přivádí.
A po několika desítkách vteřin se úlohy vymění. Proces řídí speciální regulátor. Podle velikosti místnosti může být těchto dvojic i více.
Centrální jednotka je v rodinném domě obvykle jen jedna. U velkých rodinných domů nebo třeba školky může být stavba rozdělena na úseky a centrálních jednotek je více.
V každém případě je vzduch pro řízené větrání rozváděn po domě vzduchotechnickými potrubími.
Centrální rekuperační jednotka má dva ventilátory. Z místností se znečištěným vzduchem (koupelny, kuchyně, WC, domácí fitcentra) se vzduch odsává a do místností čistých (pokoje, ložnice) se čerstvý venkovní vzduch druhým ventilátorem přivádí.
Teplo z odváděného vzduchu se vyměňuje ve vzduchotechnickém výměníku. Přiváděný vzduch se navíc filtruje, což je úleva zejména pro alergiky, protože v domě se tak nehromadí prachy a pyly.
Ideální variantou je centrální rekuperační jednotka na bázi tepelného čerpadla vzduch – voda, kdy je vzduch odváděný centrální rekuperační jednotkou přes fasádu z domu je napřed přiveden na výparník tepelného čerpadla.
Rekuperace je pak prakticky stoprocentní.