Podlahové vytápění
Podlahové vytápění se spolu se stěnovým a stropním vytápěním řadí do skupiny plošného vytápění. Topnou plochu tvoří některá ze stěn ohraničujících vytápěný prostor – strop, stěna či podlaha.
Nejčastější je využití podlahy, ale v nových domech s velmi nízkou tepelnou ztrátou může být výhodnější využití stropů: pomocí stropů lze v létě velmi příjemně chladit. A moderní tepelná čerpadla mají obvykle funkci letního chlazení v základní dodávce přístroje.
Plošné vytápění umožňuje sdílet teplo – nebo chlad – do vytápěného prostoru převážně sáláním.
Podíl tepelného toku sáláním u stropního vytápění je zhruba 80 %, u stěnového 65 % a u podlahového 55 %, přičemž konstrukční provedení otopné plochy může být různé – teplovodní nebo elektrické, akumulační nebo přímotopné.